Z covidového posttraumatického syndromu, kdy jsme na rok upadli do hlubokého kómatu, nás zresuscitovala Isara svým Isarafestem dne 13. 6. 2021 a jak jsme reportovali, lépe jsme si to ani nemohli přát. Akcička pěkně v přírodě, se spoustou natěšených posluchačů a skvělými muzikanty v zákulisí. Následoval dvoják Malý Hamburk a Malá Paříž 29. 8. 2021, to byla nálož parádní muziky v překrásném prostředí a – dodnes vidíme rozverného ročního Jíňu, kterak si to na široko křižuje mezi kabely a mikrofony, porůznu je vytrhává z jejich zdrojů a nechává zvukaře, matku i otce prožívat velmi krušné chvíle plné potu a zoufalých výkřiků. Jak dlouho se z šoku vzpamatovával pan zvukař nevíme, Lence a Radkovi to trvalo dalších zhruba 8 měsíců, než se odhodlali vyrazit s neřiditelným, ale o to roztomilejším Jindřichem na nádherný fesťáček Ve stínu Vodárenské věže 22. 5. 2022, kde jsme se měli jako v bavlnce a dalo se to zvládnout i s malým predátorem, tedy když byl důsledně upoután v kočárku a baven svým starším, rozumnějším bratrem Štěpou. Následoval tradiční Slaný Francouzák 4. 6. 2022, to jsme měli tu čest zahrát si na domácí půdě v prostředí francouzských trhů a být hrdí na své rodné město, které dalo prostor této důstojné akci přímo na náměstí. O posledních dvou akcích jsme vás už informovali, byl to pražský Halloween 30. 10. 2022 a Vírský Sumec 10. 12. 2022, obě akce parádně našlapané, obě akce nezapomenutelné.
Takže jestli mě matematika nešálí (což se u mě může stát), po covidové odmlce jsme odehráli plus mínus 7 koncertů. Za dva roky to věru není mnoho. V porovnání s našimi silnými roky, kdy jsme dokázali udělat 24 koncertů za rok, je to… no, slabota. Ale my když tomu štěstíčku půjdeme trochu víc naproti, tak se na nás zase třeba usměje! A vy se na nás taky třeba usmějete! A my na vás! A vše bude, jak má být.
Ještě úkrok stranou od koncertů. Těsně před začátkem korony jsme vydali CD, abychom v podstatě ihned poté zvolili věru originální a nečekanou strategii, tolik odlišnou od ostatních kapel, a sice – přestali hrát. Každopádně nelze všechno přepočítávat jen na odehrané koncerty. V inkriminovaném časovém období jsme zvládli vypustit do oběhu romantický klip jménem Láska, co nerezaví, na kterém se nám potkala Léňa s Jíňou a Zuzanka s Matýskem, obě 2v1. Klip osvěžily i mladí nadějní muzikanti jako třeba Helenka (nyní působící jako Len Sen), ale také Štěpánek a Marianka Valentovi.
Do koncertní pauzy jsme rovněž zvládli narafičit 2x potokapí soustředění na chatě u Punčochy (tisíceré díky našim drahým Tesařům!), kde kromě liknavého zkoušení a ujasňování konceptů hlavně mohutně žerem a chlastáme, občas jdeme na houby nebo se decentně otužujem. Doma pak samozřejmě vyprávíme, jak to licitování kolem aranží bylo vyčerpávající a že to teda na další soustředko jen tak nevidíme.
Opusťme ale minulost a hleďme už hrdě vpřed. Plánů máme spoustu, času, sil a prostoru už míň, ale nějak to zpytlíkujem vždycky. Každopádně nás svrbí prsty na vytvoření nějakého toho klipu. Potenciálních písní máme plné šuplíky a když by nám jejich dodělání nezabralo rok jako u našeho posledního kousku (již brzy na vašem přijímači), bude to taky fajn. Slinu máme rovněž na pořádání vlastních akcí, tak držte palec, ať nám nezaskočí. Teď už to prostě půjde! Že jo, Potokape? Jelito, kopyto, platí to!
