Zahajovali jsme totiž program na Zámku Valdštejnů v rámci velkolepé akce Valdštejnských slavností! Naším revírem bylo krásné nádvoří hned kousek od hlavního pódia. Narozdíl od běžného prvomájového postupu jsme však místo líbání pod rozkvetlou třešní rozeznívali libé tóny u galantní rozvětvené lípy, která celému prostoru statně dominovala. My jsme ji celkem zdárně svými vlastními dominantami (a subdominantami) sekundovali. Mezitím, co se zvučil Adam Mišík na „hlavní stejdži“, náš Mišik prováděl parádní výkon, jak je od něj posledních pár let zvykem. Měli jsme tu čest hrát před Stráníky s Mírou Ošancem, a bylo poznat, že lidé jsou připraveni hudbu nám vlastní poslouchat. Překvapilo nás, že dokázali ocenit nejen naše „tradičnější“ folkousky, ale také nedávno implementované moderní věci. Zkrátka koncík „parekselánc“, resp. pro někoho „párek-seanc“. I přes obavy nám nezapršelo, i přes obavy jsme nezkazili začátek 7. písně v pořadí, i přes obavy jsme nikoho nepřejeli, i přes obavy ovace dorazily. Co vám budeme povídat, je to radost. 🙂
Chtěli bychom poděkovat Stráníkům za pozvání, strávníkům za uznání a Jardovi Popelkovi za parádní zvuk!
Tak vidíme se na Mýtince, že jo?
