Festivalová sezóna je v plném proudu a ani v Potokapu se občas nevyhneme dvojákům, na druhou stranu se jim nijak aktivně nevyhýbáme.

První štace: Lázně Bělohrad. Jedna z posádek vyrážela už po desáté ranní, aby stihla být na místě včas a „na pohodu“. Posádka V+M, neboli Otec a Syn, byla tedy na místě už po poledni a měla čas začít vsakovat atmosféru festivalu, jako jedni z prvních na místě. Zbytek rodiny dorazil nedlouho po nás a po krátké minizkoušce za stromem a po spolehlivém rozvláčnění před námi hrajícími Nezmary jsme se vydali na pódium. I přes prvotní nejistotu se nám k našemu překvapení podařilo získat si posluchače na svou stranu a koncert si pravděpodobně většina lidí užila. Za kapelu můžeme říct, že rozhodně všichni, a myslíme si, že dokonce i většina statečných v hledišti to zvládla. 🙂

Poté nás čekal náročný přejezd až do Zbečna, které je sice od Slaného co bys půlhodinovou jízdou v autě dohodil, nicméně jsme vyráželi z Bělehradu. 🙂 Cesta byla dlouhá a klimatizace byla neúprosná, ale zvládli jsme to. Měli jsme však obavy, jelikož už před Prahou jsme viděli v dáli obláček temna, který se vznášel nad místem, o kterém jsme byli přesvědčeni, že je místem konání našeho druhého koncertu. Bylo tomu tak, scházela už jen hora osudu a od záběru z Mordoru byste to nerozeznali.

Po příjezdu už déšť stihl většinu lidí rozehnat do párty stanů, ale dali jsme si menší interní výzvu pár z nich dostat zase do blátíčka před podium. Veškerou dynamiku jsme posunuli o písmenko a půl nahoru a řekli jsme si, že se budeme i trošku víc mračit, ať to vypadá, jako že publikum podceňujeme. A ejhle, country posluchači z Riviery vybalili svoje punkové pudy a v půlce setu už jsme měli mosh pit, za který se nemusí stydět ani kdejaká metalová kapela.

Zkrátka za jeden den jsme zvládli přemluvit spoustu lidí, aby nám tleskali, a získali jsme dva lajky na fejsbůku, takže asi dobrý. Děkujeme organizátorům obou festivalů, jmenovitě Láďovi Stuchlíkovi za Lázně Bělohrad, Dudasovi a jeho bandě za Vodácké léto, a vám všem za to, že na nás chodíte! Mějte se krásně a užívejte tolik volna a klidu, kolik se do vás vejde!

A 28. 7. se vidíme na Bucku! 

P. S.: Respekt Druhé Štaci, která se ve Zbečně v pěti lidech úspěšně poprala s velkým soudkem Krušovické desítky! Máme se od vás ještě hodně co učit! Pa!

Jo a děkujeme Šelízovi z Isary, že nám poskytl fotky z Lázní Bělohrad, aniž by o tom věděl 🙂